Konference propojila armádní, civilní, průmyslové i akademické aktéry s cílem otevřít odborný dialog o konkrétních řešeních v oblasti ochrany proti novým hrozbám.
Praktická ukázka: bezpečnost v reálném prostředí
První den konference proběhl ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina, kde byla realizována praktická ukázka C-UAS technologií. Cílem bylo demonstrovat reálné možnosti ochrany proti bezpilotním systémům a současně podpořit český průmysl.
Demonstrace potvrdila, že ochrana proti dronům již není teoretickou otázkou, ale praktickou nutností pro energetiku, dopravu, zdravotnictví i další segmenty kritické infrastruktury.
Praktickou ukázku, ale i další části v odpoledním bloku věnované antidronové ochraně vedl a prezentoval pplk. Michal Peterek z Armády ČR.
Diskuzní část pak byla zahájena úvodními slovy zástupci Armády ČR - gen. mj. Petrem Milčickým a gen. Petrem Šnajdárkem.
Bezpilotní systémy a nové hrozby
Diskuse se zaměřily na vývoj bezpilotních systémů, jejich kategorizaci z pohledu hrozeb a technologické možnosti detekce a eliminace. Zazněly praktické zkušenosti z testování C-UAS systémů i vazba na bezpečnostní politiku státu.
Legislativa a státní koordinace
Byl představen nově vzniklý Výbor pro protidronovou ochranu při Bezpečnostní radě státu. Diskuse vedli mimo jiné zástupci Ministerstva dopravy, Armády ČR a Ministerstva zemědělství. Klíčovým tématem byla nutnost koordinace mezi resorty, armádou a provozovateli kritické infrastruktury.
Mezinárodní zkušenosti
Silnou část programu tvořil přenos zkušeností ze zahraničí. Vystoupili například:
- plk. Dr. Piotr Potejko (Polsko)
- plk. Volodymyr Rachenko (Ukrajina)
- plk. v zál. Václav Janda (Česká republika)
- Leedert van Duijn (Nizozemsko)
Zazněly zkušenosti z Ukrajiny, Polska, Nizozemska i širšího regionu CEE, včetně rozdílů mezi přístupem západní a východní Evropy k vyhodnocování hrozeb.
Od antidronů ke kyberštítu
Druhým dominantním tématem byla kybernetická bezpečnost.
David Března (Viceprezident pro provoz a rozvoj divize Corporate Solutions, ESET) otevřel diskusi o konceptu národního kyberštítu a nutnosti budování evropské kybernetické suverenity.
Bylo potvrzeno, že fyzická a kybernetická ochrana již nemohou být oddělené oblasti.
První den uzavřela panelová diskuze v silném obsazení brig. gen. Ing. Petr Šnajdárek; genmjr. Mgr. Petr Milčický, Ph.D., MSc; JUDr. Jakub Landovský, Ph.D.; plk. Piotr Krawczyk; David Března.
Druhý den se povedlo naplnit sál a potvrdit, že témata jsou nejen aktuální, ale opravdu potřebná pro diskuze a osvětu.
Odborné bloky se věnovaly ochraně IT/OT prostředí, využití AI při detekci hrozeb a modelům 24/7 kybernetického dohledu (SOCaaS).
A klíčovým tématem byla též odolnost dodavatelských řetězců a geopolitické souvislosti
Zazněla i témata strategických závislostí, geopolitických vlivů a rizik spojených s globálními dodavatelskými řetězci.
Vystoupili mimo jiné:
- plk. Ing. Přemysl Štěpánek, M.S. (AČR)
- Ing. Erika Langerová (UCEEB ČVUT)
- Ing. Oliver Garaj (EVC Group)
- Michal Thim (Synopsis)
- odborníci společnosti ESET
Diskuse potvrdila rostoucí význam dat, AI a lokálních operačních center pro udržení suverenity.
Poděkování partnerům
Konference by nemohla proběhnout bez podpory partnerů, kterým patří všem velké díky, především za odbornou a přípravnou účast.
Klíčové závěry
Z konference vyplynulo několik zásadních poznatků:
- Ochrana kritické infrastruktury vyžaduje systémovou spolupráci AČR, státu, průmyslu a provozovatelů KI.
- Vývoj hrozeb (UAS, kybernetické útoky) je rychlejší než vývoj obranných technologií.
- Koordinace na úrovni státu musí být posílena.
- Investice do kybernetické suverenity jsou strategickou nutností.
- Mezinárodní zkušenosti mohou být klíčové pro zvyšování domácí odolnosti.
RESILIENCE 2025 potvrdila, že mezioborová komunikace je v českém prostředí nejen potřebná, ale strategicky nezbytná.
Budování odolnosti není jednorázový projekt. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje interoperabilitu, sdílení know-how a systematickou spolupráci.
Institut bezpečnosti strategické infrastruktury bude v této platformě pokračovat a dále rozvíjet dialog mezi státem, armádou, průmyslem a akademickou sférou, včetně přenosu mezinárodních zkušeností – s cílem posilovat celkovou odolnost společnosti a státu.
