V srpnu 2026 začaly Polsko a pobaltské státy dále posilovat ochranu strategické infrastruktury kvůli obavám ze sabotáží a dalších hybridních operací. Zvýšená pozornost se týká mimo jiné přehrad, elektráren, energetické infrastruktury a dalších strategických objektů. 

Je to velmi konkrétní reakce na změnu bezpečnostního prostředí v Evropě. 

Jenže část infrastruktury, na které Evropa závisí, chránit plotem, kamerou ani fyzickou ostrahou jednoduše nelze. 

Leží na mořském dně. 

Tisíce kilometrů infrastruktury, kterou nelze uhlídat 

Podmořské komunikační kabely přenášejí přibližně 99 % mezikontinentálního internetového provozu. 

Vedle nich vedou po mořském dně energetické kabely propojující elektrizační soustavy jednotlivých zemí nebo přivádějící energii z offshore zdrojů. 

Problém jejich ochrany je přitom zřejmý. 

Kabelové trasy mohou být dlouhé stovky až tisíce kilometrů. Vedou přes území několika států i mezinárodní vody. Některé jejich části leží v relativně malé hloubce a v blízkosti míst s intenzivní lodní dopravou. 

A není reálné každý kilometr nepřetržitě fyzicky hlídat. 

Právě Baltské moře v posledních letech ukázalo, jak citlivá tato infrastruktura může být. Opakované incidenty s poškozením datových a energetických kabelů vedly evropské státy i NATO k výrazně většímu důrazu na sledování pohybu lodí, sdílení informací a ochranu kritických tras. 

Evropa už neřeší jen ochranu. Řeší i opravu. 

Evropská unie proto v roce 2026 přijala konkrétní opatření. 

V únoru představila nový Cable Security Toolbox a vyčlenila 347 milionů eur na projekty, které mají zvýšit bezpečnost a odolnost evropské kabelové infrastruktury. 

Jednou z cest je redundance. 

Pokud je kritické spojení závislé na jediné trase, její poškození představuje zásadní problém. Pokud existují alternativní kabelové trasy a dostatečná přenosová kapacita, může být provoz při incidentu přesměrován. 

Druhou částí je detekce. 

Podezřelý pohyb plavidla, změna kurzu, zpomalení nebo pohyb kotvy v blízkosti kabelové trasy mohou být signálem, který je potřeba rychle vyhodnotit. Proto vznikají mechanismy pro lepší sdílení informací mezi provozovateli, státy a bezpečnostními složkami. 

A třetí částí je oprava. 

V červnu 2026 Evropská komise oznámila vznik prvních regionálních kabelových center pro Baltské a Středozemní moře a současně vyčlenila dalších 40 milionů eur na posílení evropské kapacity pro opravy podmořských komunikačních kabelů. 

To je mimořádně důležitá část celého problému. 

Poškozený kabel nestačí lokalizovat. Je potřeba mít k dispozici specializované lodě, techniku, odborníky a náhradní kabel. Poškozenou část je nutné na mořském dně najít, vyzvednout, opravit nebo nahradit a znovu uložit. 

Schopnost opravy je proto sama o sobě součástí bezpečnosti infrastruktury. 

Od přehrady až na mořské dno 

Polsko a pobaltské státy dnes posilují fyzickou ochranu elektráren, přehrad a dalších strategických objektů. 

Evropská unie současně investuje do alternativních kabelových tras, monitoringu a schopnosti opravovat infrastrukturu ležící na mořském dně. 

Na první pohled jde o dva odlišné bezpečnostní problémy. 

Ve skutečnosti ukazují dvě strany stejné otázky. 

Co musíme udělat, aby narušení jednoho kritického prvku neznamenalo ztrátu celé služby? 

Někde bude odpovědí lepší fyzická ochrana. Jinde monitoring. U podmořských kabelů může být rozhodující alternativní trasa a schopnost rychlé opravy. 

Proto dnes ochrana kritické infrastruktury nemůže znamenat pouze postavit vyšší plot kolem důležitého objektu. 

Musíme vědět, kde jsou naše kritická místa, poznat, když jsou ohrožena, mít alternativu pro případ jejich výpadku a reálnou schopnost je obnovit. 

Právě podmořské kabely ukazují, proč je tento přístup nezbytný. 

Protože některou infrastrukturu jednoduše nedokážeme uhlídat. Musíme proto být připraveni i na okamžik, kdy bude skutečně poškozena.