V květnu 2026 zveřejnila polská Agentura vnitřní bezpečnosti ABW informace o kybernetických incidentech, které v předchozím roce zasáhly úpravny vody v pěti polských lokalitách.
V některých případech získali útočníci přístup přímo k průmyslovým řídicím systémům. Podle ABW tak měli možnost měnit technické parametry zařízení, což představovalo přímé riziko pro kontinuitu jejich provozu – a tím i pro zásobování obyvatel vodou.
Polsko přitom není jediným varováním.
V dubnu se objevily informace o průniku do systémů souvisejících s protipovodňovou ochranou náměstí San Marco v Benátkách. Útočníci tvrdili, že získali administrátorský přístup k ovládání čerpadel a mohli ochranné systémy vyřadit z provozu. Zveřejnili snímky řídicích rozhraní a přístup k systému dokonce nabízeli k prodeji.
Tvrzení o rozsahu získané kontroly nebylo nezávisle potvrzeno. Přesto je samotný scénář mimořádně důležitým varováním.
Hrozba už není pouze digitální
Kybernetický útok na průmyslové technologie nemusí skončit ztrátou dat nebo nefunkčním počítačem.
Pokud útočník pronikne do systémů, které řídí čerpadla, ventily, tlak, úpravu vody nebo protipovodňová zařízení, může se jeho působení přenést z digitálního prostředí do fyzického světa.
A tím se mění i význam samotné hrozby.
Voda může být cílem. Její nedostatek, přerušení dodávek, narušení její bezpečnosti – nebo naopak její nekontrolované působení – může být využito k narušení fungování společnosti.
Nemusí přitom jít pouze o válečný konflikt. Stejnou infrastrukturu mohou ohrožovat státem podporované skupiny, hacktivisté, organizovaný zločin, insider nebo kombinace fyzického a kybernetického útoku.
Voda je strategická infrastruktura
Vodohospodářská infrastruktura proto musí být vnímána jako jeden ze základních pilířů odolnosti území.
Její bezpečnost nemůže stát pouze na ochraně IT. Vyžaduje znalost a zabezpečení provozních technologií, oddělení kritických systémů, zálohování, schopnost manuálního řízení, připravené krizové scénáře, vyškolené lidi a spolupráci provozovatelů se státem, samosprávami a bezpečnostními složkami.
Polské i italské zkušenosti nám připomínají především jedno:
Hrozba vůči vodohospodářské infrastruktuře je reálná. A tam, kde může být ovládnuta infrastruktura, může být voda využita jako prostředek útoku.
Proto se k tématu bezpečnosti a odolnosti vodohospodářství budeme vracet.
Zdroje:
