Ve dnech 10. a 11. června proběhlo jedno z největších evropských cvičení kybernetické připravenosti – Cyber Europe 2026, organizované Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost ENISA.
Více než 5 000 účastníků řešilo scénář rozsáhlého kybernetického útoku na evropskou železniční a námořní dopravu. Narušena byla přístavní logistika a navigační systémy, zastavovaly se přeshraniční vlaky, ransomware zasahoval administrativní a zákaznické služby a současně se šířily dezinformace.
Účastníci přitom netrénovali pouze technickou reakci na kybernetický útok. Museli rozhodovat pod tlakem, sdílet informace, koordinovat různé organizace a instituce a především hledat způsob, jak i v průběhu krize zachovat základní služby.
A právě to je podstata odolnosti.
Krizové řízení je dovednost
Plány, technologie a záložní systémy jsou nezbytné. V okamžiku skutečného incidentu ale rozhodují také lidé.
Kdo situaci vyhodnotí? Kdo má pravomoc rozhodnout o odstavení systému? Kdo komunikuje s vedením, zaměstnanci, zákazníky nebo státními institucemi? Co musí organizace zachovat za každou cenu a co může dočasně omezit? A jak bezpečně obnovit provoz?
Odpovědi mohou být popsány v krizových plánech. Teprve cvičení ale ukáže, zda podle nich dokážeme skutečně jednat.
Stejně jako v jiných disciplínách platí i v krizovém řízení jednoduchý princip: trénink zlepšuje výkon.
Když se simulovaný scénář stane skutečností
Velmi dobře to ukazuje anonymizovaná případová studie zveřejněná společností ResiPlan. Týká se francouzské regionální nemocnice s přibližně 800 lůžky a 5 000 zaměstnanci, kterou v únoru 2026 zasáhl ransomware.
Nemocnice dokázala útok omezit během první hodiny, přešla do stabilního omezeného režimu a postupně začala obnovovat klíčové systémy. Po 18 hodinách bylo zpět v provozu všech 38 kritických aplikací a do 72 hodin byla obnova prakticky dokončena. Kvůli neschopnosti poskytovat péči nemusel být převezen žádný pacient.
Případ je zveřejněn anonymizovaně se souhlasem zákazníka; podle autora případové studie jsou uvedené časy, dopady a výsledky autentické.
Pro nás je ale nejzajímavější jeden detail.
V září 2025 – několik měsíců před skutečným útokem – nemocnice absolvovala tabletop cvičení zaměřené právě na ransomware.
Když pak přišel skutečný incident, organizace neřešila podobnou situaci poprvé. Lidé už měli možnost projít si scénář, ověřit role a nacvičit potřebné reakce.
Od cvičení k reálné obnově
Že kontinuita a bezpečná obnova nejsou teoretickým tématem, ukázal letos také incident nizozemské společnosti ChipSoft, jejíž systémy využívají zdravotnická zařízení.
Po zjištění ransomwarového útoku společnost preventivně odpojila některé služby a spojení se zákazníky. Samotná péče o pacienty pokračovala, ale pacientské portály, výměna některých zdravotnických dat a mobilní služby byly dočasně omezeny.
Obnova následně neprobíhala jednoduchým „zapnutím“ systémů. Ve spolupráci s externími bezpečnostními specialisty a zdravotnickým centrem Z-CERT byly systémy analyzovány a testovány, obnovovaly se klíče a certifikáty a jednotlivé služby byly postupně bezpečně vraceny do provozu.
Právě tak vypadá kontinuita v praxi: udržet to, co musí fungovat, zvládnout dočasně omezený režim a bezpečně se vrátit k běžnému provozu.
Cvičme dříve, než budeme muset
Cyber Europe 2026, zkušenost francouzské nemocnice i případ ChipSoft ukazují stejným směrem.
Krizový plán je důležitý. Zálohy jsou důležité. Technologie jsou důležité. Ale skutečnou připravenost vytváří až schopnost lidí a organizace tyto nástroje správně použít.
Proto bychom neměli čekat na skutečný incident, abychom zjistili, zda jsme připraveni.
Simulace nám umožňuje dělat chyby bez skutečných následků. Odhalit nejasné odpovědnosti. Ověřit komunikaci. Prověřit kontinuitu. Vyzkoušet obnovu. A především naučit lidi rozhodovat v situaci, kdy nemají všechny informace a čas pracuje proti nim.
Připravenost není dokument. Je to dovednost. A každá dovednost potřebuje trénink.
Zdroje:
