Dne 29. prosince 2025 se polský energetický sektor stal cílem koordinovaného kybernetického útoku destruktivního charakteru. Útočníci zasáhli desítky větrných a fotovoltaických zdrojů, výrobní společnost a velkou teplárnu zásobující teplem téměř půl milionu odběratelů.
Cílem nebyla krádež dat ani finanční zisk. Cílem bylo narušit fungování energetické infrastruktury a poškodit její řídicí systémy.
Podle následné analýzy CERT Polska se jednalo o útok zasahující jak klasické informační systémy IT, tak prvky průmyslových technologií OT. Polský CERT jeho charakter přirovnal k úmyslnému zapálení infrastruktury ve fyzickém světě.
Přesto nedošlo k blackoutu ani k přerušení dodávek tepla.
Technologie, která útok zastavila
Významnou roli při obraně jednoho z napadených subjektů sehrály technologie evropské společnosti ESET.
Výzkumníci ESET identifikovali nový destruktivní malware typu wiper, který pojmenovali DynoWiper. Jeho účelem bylo ničit data a napadené systémy. ESET Research následně s určitou mírou pravděpodobnosti spojil útok se skupinou Sandworm, dlouhodobě spojovanou s ruskými zájmy a předchozími útoky proti energetické infrastruktuře na Ukrajině.
V napadené energetické společnosti byly zaznamenány tři pokusy o spuštění destruktivního kódu. Bezpečnostní řešení ESET PROTECT je zablokovalo a významně tak omezilo dopad útoku.
Polský případ proto není pouze příběhem o další kybernetické hrozbě. Je také příběhem o schopnosti útok včas detekovat, reagovat na něj a zabránit jeho nejzávažnějším následkům.
Bezpečnost státu nezačíná ani nekončí u státu
Událost zároveň připomíná princip, který bude pro evropskou bezpečnost stále důležitější.
Strategickou infrastrukturu státu netvoří pouze stát.
Tvoří ji energetické společnosti, vodárenské podniky, dopravci, nemocnice, telekomunikační společnosti, technologické firmy, průmysl a tisíce jejich zaměstnanců a dodavatelů. Jsou součástí schopnosti státu fungovat.
Proto nelze očekávat, že jejich bezpečnost zajistí pouze veřejné instituce.
Stát musí vytvářet podmínky, koordinovat, sdílet informace a v případě závažných událostí poskytovat podporu. Stejně tak ale potřebuje aktivní, připravenou a odpovědnou infrastrukturu, která zná vlastní rizika, investuje do ochrany, buduje schopnost reagovat a pravidelně svoji připravenost ověřuje.
Odolnost vzniká právě v prostoru mezi státem, provozovateli strategické infrastruktury, bezpečnostními složkami, technologickými společnostmi a odbornou komunitou.
Evropa má čím se bránit
Z polské zkušenosti bychom proto neměli odcházet pouze se sdělením, že kybernetické útoky na energetiku jsou realitou.
Důležité jsou tři závěry:
Závažné kybernetické útoky proti strategické infrastruktuře jsou realitou dneška.
Evropa disponuje technologiemi a odbornými kapacitami světové úrovně, které dokážou takovým útokům čelit. Případ ESET a polské energetiky je toho konkrétním příkladem.
A skutečná odolnost nevzniká izolovaně. Vzniká spoluprací státu, průmyslu, provozovatelů infrastruktury a bezpečnostního a technologického sektoru.
Evropa tedy nemusí pouze reagovat na nové hrozby. Má znalosti, technologie i zkušenosti potřebné k tomu, aby vlastní strategickou infrastrukturu aktivně chránila.
Musíme je ale propojit a využívat dříve, než přijde další útok.
Protože připravenost se netestuje až ve chvíli, kdy infrastruktura přestane fungovat.
Zdroje a odkazy:
