Na jaře 2026 to připomněl incident v severní Itálii, kde poškození stožáru elektrického vedení narušilo provoz Transalpského ropovodu TAL. Událost začaly italské orgány vyšetřovat jako možné úmyslné poškození. 

Důsledky ale nezůstaly v Itálii. 

TAL je součástí strategické energetické infrastruktury propojující přístav Terst se střední Evropou. Jeho prostřednictvím proudí ropa do Rakouska, Německa a prostřednictvím navazující infrastruktury také do České republiky. Výpadek jednoho prvku na jednom místě tak může ovlivnit provozy a odběratele v několika dalších zemích. 

A právě v tom je důležitá lekce tohoto incidentu. 

Dodavatelský řetězec je součástí naší vlastní odolnosti 

Bezpečnost organizace nekončí jejím plotem, firewallem ani odpovědností vlastního krizového týmu. 

Každá organizace je závislá na někom dalším. Na dodavatelích energií, telekomunikací, technologií, surovin, dopravy, datových služeb nebo klíčového servisu. A každý z těchto dodavatelů má své vlastní dodavatele a vlastní kritické závislosti. 

Incident kdekoliv v tomto řetězci se proto může stát naším incidentem. 

Úkolem organizace samozřejmě není zabezpečit infrastrukturu všech svých partnerů. Je ale její odpovědností vědět, na kom a na čem je kriticky závislá a jak bude postupovat, pokud tato služba nebo dodávka přestane být dostupná. 

Které dodavatele skutečně potřebujeme k zachování klíčových činností? Jak dlouho dokážeme fungovat bez jejich služby? Máme alternativního dodavatele? Existuje technické nebo provozní řešení, které nám poskytne čas? A známe kritické závislosti svých nejvýznamnějších partnerů? 

Právě tyto otázky by měly být součástí řízení rizik, kontinuity činností i krizové připravenosti každé organizace. 

Případ TAL připomíná jednoduchou skutečnost: 

Naše odolnost končí tam, kde začíná závislost na dodavateli, na jehož výpadek nejsme připraveni. 

Dodavatelský řetězec proto není pouze otázkou nákupu a logistiky. Je součástí bezpečnosti organizace.